NCB-3. díl: Otrava

1. ledna 2011 v 20:15 | Tessie |  Nemá cenu bojovat
Tak. Mám uklizeno, utřený prach, přerovnaný šatník a po skříních rozvěšené plyšové soby a sněhuláky. Nic nevypadá moc kýčovitě, takže jsem Vám připravila Vánoční nadílku:-)
NCB





NCB24
Ráno. Teda, ráno- spíš už dopoledne. V hlavě mám prázdno, probouzím se ve své posteli. Naposledy si pamatuju. . . předchozí večer. Tedy ráno. Prostě mou cestu k autu, někde v její polovině jsem se ztratila.
NCB25
Všude ticho. Asi jsem se vzbudila mezi prvními.
NCB16
Dole byl taťka a nas. . . rozlobeně s někým mluvil do telefonu. Nebo spíš řval na malinký telefon, který se mu jakoby začal scvrkávat v dlani.
T:,,NE, včera tu nebyla. . . NEBYLA TADY! Kolikrát Vám to mám ještě říkat. . .", dupal naštvaně po celém domě. No, však on se zase uklidní. POkrčila jsem rameny a šla si dát snídani. Měla jsem chu'ť na chleba s marmeládou. Jen co jsem to však všechno vytahala, představa se mi značně znechutila. Zase jsem vše schovala a chtěla si dát raději lupínky, ale přešla mě nálada je křoupat. Nakonec jsem si vzala zmrzlinu. Na snídani zmrzlinu. Opravdu geniální nápad. Ale nic lepšího jsme neměli. "Nasnídala" jsem se a rozhodla se, že dneska se budu doma válet, když v tom mi zapípal mobil. Podívala sem se na SMSku, která mi přišla.

     Dneska v šest u lesa. Buď tam sama, mám pro Tebe překvapení. Ty-víš-kdo.

Ty-víš-kdo. No jasně, že vím. Plány se mi bleskurychle změninly. Oblékla jsem se (nebo spíš se pořádně vyfintila), popadla jsem taťkovy klíčky a cupitala jsem po schodech dolů. Tam mě zarazil taťka mluvící s ženskou v obleku.
NCB26
T: ,,Pavlo, tohle je paní Smejkalová. Víš, vyšetřuje tady-"
S: ,, Zmizení Vaší matky," přerušila ho chladně ta ženská. Nebyla mi sympatická.
T: ,,Teď se tě vyptá na pár otázek ohledně jejího zmizení, ano?" Zeptal se mě s bolestí v hlase taťka. To vypadá zle. Stratila se? Jak se mamka mohla stratit? A ta šílená baba to na mě vychrlí, jako by se mi blízcí straáceli každý den pořád dokola.
P: ,,Dobře," podařilo se mi ze sebe vysoukat.

Ptala se mě na miliony věcí. Kam šla? Na večírek. Když jsem jí na to odpověděla, zamračila se ještě víc. Asi měla vztek, že se moje a tátova výpověď shodují. Vždycky jsem měla k policistům úctu a respekt, jsou užiteční, ale tahleta babizna. . .

Nakonec odešla a nechala mě v šoku sedět na židli. Po chvíli jsem to rozhýbala. Tím, že tu budu sedět, mamce nepomůžu. A co bych teď pro ni mohla udělat? Rači uskutečním svůj druhý plán- vyrazit do města, salonu a nakonec do vetešnictví.

Byly tři hodiny, když jsem měla upravené nehty, rozjasněnou kůži (po koupeli v lávovém jílu) a když jsem nesla několik tašek. Koupila jsem knihy a pár obrazů- měli jsme právě dodělanou čerstvou rekonstrukci. (omlouvám se, ale uprostřed focení jsem trochu upravila barák). Nedočkavě jsem seděla v pozoru nebo jsem stála, kontrolovala si líčení a neustále popotahovala a rovnala šaty. Bála jsem se cokoli dělat, abych se nezasvinila. Nikdo nebyl doma- Lucka byla ve škole a taťka v práci.
Konečně bylo za deset minut pět. Cesta trvá dlouho a ještě ke všemu jedu taxíkem (aspoň nebudu mít odpovědnost za auto), a než se s taxikářem dohádám. . .
NCB28
Už se pochopitelně stmívalo. Taxík se vlekl pomalu a klidně, a to obvzlášť do kopce.
NCB29
Ve svých nejlepších "divokých" šatech (pochopitelně z Bridgepordu- a to těch slušnějších) jsem se vydala do onoho "lesíka". Ani se tomu nedalo říkat les, byla to jen řada stromů, kterou by si někdo od cesty mohl splést s hustým lesem. V Bridgepordu jsme si dělali táboráky (kus za městem na to byl lesík).
NCB30
Vydala jsem se lesíkem na louku. Z ní je krásný výhled na celé město i bažiny, ale hlavně ten západ slunce. Tohle bude zajímavá noc, pomyslela jsem si.
............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................
Tak. Skoro nic se tam neděje a začala jsem ho tvořit 23. 12., ale očividně jsem ho nedodělala. Takže se omlouvám za dílku, mizivý děj, zpoždění i případné chyby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 crayon. crayon. | Web | 2. ledna 2011 v 21:43 | Reagovat

Sexovní díleček :) Musíme napsat další díl Procesu zmizení x))

2 :) :) | 6. ledna 2011 v 16:22 | Reagovat

je to zajímave pokračuj uz se těším na další díl :-D

3 Nadarja Nadarja | 10. ledna 2011 v 21:47 | Reagovat

Mám poznámku k anketě:
Když neznám zápletku, nemůžu hodnotit její kvalitu. Stejně tak nemohu posuzovat tvou schopnost práce s námětem, pokud jsi jej ještě nerozvila.

Mám tedy za to, že tento dotaz je za současných okolností poněkud předčasný.

4 PhilipGof PhilipGof | E-mail | Web | 28. listopadu 2017 v 16:53 | Reagovat

ome people, especially those running on busy daily schedules tend to use the pills to help maintain weight since they can not afford to follow all the diet programs. This is not advised. It is recommended that one seek advice from a professional in this field before using the pills. This can save one from many dangers associated with the misuse.

The diet pills should always be taken whole. Some people tend to divide the pills to serve a longer period of time. This is not advised and can lead to ineffectiveness. If it is required that one takes a complete tablet, it means that a certain amount of the ingredients are required to achieve the desired goal. It is also recommended that one does not crush the pill and dissolve it in beverages. Chemicals found in beverages have the potential of neutralizing the desired nutrients in the pill thereby leading to ineffectiveness. The best way to take the tablets is swallowing them whole with a glass of water.

<a href=https://www.cialissansordonnancefr24.com/ou-acheter-du-cialis-sur-internet/>https://www.cialissansordonnancefr24.com/ou-acheter-du-cialis-sur-internet/</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama